Japonské čaje

Poznejte skvělou chuť japonských čajů

Kvalita čajů z Japonska přesvědčila již velkou řadu obdivovatelů kvalitních čajů. Ani v našem eshopu nechybí v nabídce. Pro lepší a snažší výběr jsme pro Vás připravili přehledný výběr oblíbených druhů čajů z Japonska, přehledně rozdělený podle regionů a chutí.

 

Bancha (japonsky番茶,  zelený čaj.  Tento japonský zelený čaj se podobá se čaji Sencha, je považován za běžný  každodenní čaj. Bancha se skládá z listů, které rostou poté, co se sencha utrhne. Sklízí se v červnu (nibancha [doslova: druhý čaj] - první bancha) a v srpnu (sanbancha [doslova: třetí čaj] - druhá bancha). Odrůda sbíraná na podzim je Aki-Bancha. Takzvaná Yanagicha se nazývá Bancha, která se sklízí po sklizni. Posklizeň obvykle probíhá mezi pravidelnou první a druhou sklizní, tedy mezi polovinou dubna a polovinou května. Pro Yanagicha se také sklízejí starší listy. Bancha se vyznačuje nízkým obsahem kofeinu, proto ji mohou pít po celý den i děti, je však bohatá na třísloviny. Skládá se z velkých, stočených listů. Na rozdíl od většiny ostatních zelených čajů se Bancha připravuje s 90-100 °C horkou vodou s dobou louhování 30 sekund až 1 minuta.

 

Genmaicha (japonsky玄米茶) je japonský  zelený  čaj obsahující pražená a částečně loupaná rýžová zrna; používá se tzv. hnědá rýže, tedy rýže natural (japonsky 玄米, genmai). To dává čaji lehce sladové pražené aroma. Genmaicha  podle tradice vznikla náhodou během 15. století. Zelený čaj se vždy zahřívá nebo lehce praží, aby se zabránilo fermentaci. Neopatrný sluha prý pracoval nedbale a příliš dlouho míchal čaj s několika zrnky rýže; jeho pán, samuraj, byl prý tak rozzuřený, že mu usekl hlavu, aby se pak zastyděl, když zjistil, že tento nový čaj má příjemnou chuť. Genmaicha byla díky svému poměrně silnému aroma preferována vždy, když se vzácný čaj musel používat střídmě. Genmaicha byla původně známá jako protahovaný čaj pro chudého muže a jako přemostění mezi jídly. Dnes se však čaj pije ve všech společenských vrstvách, s oblibou také společně se známou Matchou. Pro Genmaichu platí v podstatě stejná příprava jako pro Senchu. Tradičně se zde ale nepoužívá vícenálev.

 

Gyokuro (japonsky玉露,  "ušlechtilá kapka rosy") je považován za jeden z nejkvalitnějších japonských zelených čajů. Zvláštností Gyokuro je na jedné straně to, že se chová asi 21 dní v plném stínu, a na druhé straně dramaticky odlišná příprava, protože oproti Sencha použijete asi 1,5x větší množství čajových lístků (Sencha: cca 6 g na 0,5 l, Gyokuro : cca 10 g na 0,05 l).Pěstováním ve stínu se výrazně redukují hořké látky a můžete a měli byste ji proto připravit velmi silně, abyste do šálku vnesli zvláštní chuť. Jeho ušlechtilé aroma je extrémně aromatické a jemné. V Japonsku se tento čaj často používá při zvláštních příležitostech k uctění hostů. Gyokuro roste v oblasti pěstování Uji poblíž Kjóta, hlavní pěstitelské oblasti Shizuoka, pěstitelských oblastí Kjúšú a dalších. Rostliny se přikryjí sítěmi (Kabuse) nebo rohožemi z bambusové, rákosové nebo rýžové slámy (Hon-Gyokuro), jakmile se začnou koncem dubna otevírat. Tvoří se méně tříslovin a hořčin než např. u Senchy a listy mají velmi vysoký obsah chlorofylu, který se výrazně podílí na chuti čaje. Na Gyokuro se nakonec používají pouze ty nejjemnější a nejměkčí listy. Jelikož je tento kvalitní čaj velmi citlivý, měl by být připravován při nízké teplotě mezi 50 °C a 60 °C. Gyokuro ztratí svou jemnou, vysoce aromatickou chuť, když se zalije vařící vodou nebo příliš horkou vodou. Pokud je nálev příliš horký, hořké látky se stále více rozpouštějí a čaj ztrácí svou skutečnou chuť. Aby k tomu nedocházelo a čaj bylo možné vychutnávat ještě teplý, měly by být čajové šálky nebo konvička vypláchnuty horkou vodou, aby byly předehřáté již před nalitím čaje, čímž se zabrání vychladnutí čaje. Gyokuro a další kvalitní čaje lze připravovat i s tajícími kostkami ledu (Shinobi-Cha). První infuze by měla louhovat asi dvě minuty. Pro další nálevy (je možné až osm, ale měli byste si užít alespoň tři) postačí 30 sekund, dokud jsou listy stále vlhké.

 

Hōjicha (také Houjicha, japonsky 焙じ茶,.“) je pražený zelený čaj.  Listy hojichy pražením zhnědnou, na první pohled připomínají  černý čaj. Chuťově se výrazně liší od zelených čajů.  Pro Hōjicha se používají především zelené čaje jako Sencha nebo Karigane. Zpočátku se hōjicha zpracovává podobně jako zelený čaj. Po sklizni se listy ještě tentýž den spaří, aby se zachovala zelená barva. Čajový list se pak různými způsoby svinuje za působení tepla. Čaj se následně praží při vysoké teplotě, čímž získá nahnědlou barvu a jedinečné, pikantní a lehce oříškové aroma. Pražením ztrácí čaj velkou část obsahu kofeinu i části ostatních typických látek. Hōjicha je tedy méně povzbuzující a obsahuje méně kyselin. Patří mezi čaje, které jsou řazeny mezi žaludeční. V Japonsku ji pijí hlavně večer, starší lidé a děti. Dokonce i batolata a kojenci pijí v Japonsku hōjicha.  V restauracích se hōjicha podává k jídlu. Podává se vychlazený v horkém japonském létě. Pražením je čaj méně citlivý na vysoké teploty a lze jej zalévat téměř vroucí vodou, aniž by zhořkl. Na 650 ml čaje je potřeba asi 12 g čajových lístků Hōjicha. Listy se zalijí horkou vodou (90-100 °C), nálev trvá jen 30 sekund. Hōjicha se louhuje až třikrát.

 

Kabusecha (japonsky かぶせ茶,  „zakrytý čaj“) je japonský polostínový čaj. Zastínění čajovníku pro zlepšení kvality má v Japonsku dlouhou tradici. V oblasti Kagošima v jižním Japonsku s aktivní sopkou Sakurajima jsou čajové keře zakrývány speciálními pěstitelskými sítěmi přímo určenými pro zastínění (jap. kabuseru). Sítě se instalují ručně a propouštějí asi polovinu slunečního záření. Růst v polostínu se nejvíce blíží přirozeným světelným podmínkám divokého čajovníku. Obsahově má čaj v polostínu více účinných látek a obzvláště voňavé a svěží aroma. Kabusecha, která kombinuje vlastnosti Gyokuro a Sencha, se připravuje z přibližně dvanácti gramů Kabusechy (≈ pět čajových lžiček) v jednom litru měkké vody o teplotě kolem 70 °C, doba louhování je kolem tří minut

 

Kamairicha (釜炒り茶, „ čaj pečený v kotli“)   odrůda Japonského  zeleného čaje.  Na rozdíl  od klasické Senchy  se její  listy při výrobě nepaří, ale vloží do kotlíku (Kama) a krátce opékají.  Tato metoda se  dříve  používala pouze v Číně, ale díky jejímu rozšíření  Japonci vyrobili  čaj, který má své jedinečné a osobité aroma.

 

Kukicha (japonsky 茎茶 kuki,  „stonek“) je japonský druh zeleného čaje, který se skládá převážně ze stonků a listových žilek čajovníku. Díky tomu obsahuje Kukicha méně kofeinu než jiné zelené čaje a doporučuje se také k večernímu popíjení. Kvalitou a chutí odpovídá dobré Sencha, pokud byli při výrobním procesu použity vytříděné stonky z Gyokura nebo z vysoce kvalitní Senchi.  Kukicha je také známá jako Karigane (雁ヶ音) nebo Shiraore (白折),  čímž  je vyzdvižena  její obzvláště dobrá chuť. Stejně jako u většiny zelených čajů závisí způsob přípravy na osobní chuti a kvalitě čaje. V závislosti na kvalitě lze Kukicha louhovat třikrát až pětkrát.

 

Mizudashi, někdy označované jako Mizudashicha, znamená v japonštině „čaj se studenou vodou“. Čaje této kategorie jsou vhodné zejména pro přípravu ledového čaje se studenou vodou a jsou dokonalým osvěžením v horkých dnech. Kromě toho je mizudashi  ideální také pro použití například v koktejlech nebo míchaných nápojích.

 

Sencha (japonsky煎茶) je zelený čaj s výraznou svěží chutí  a podlouhlými  smaragdově zbarvenými  lístky.  Více než tři čtvrtiny čaje pěstovaného v japonských čajových zahradách tvoří  Sencha. Většina regionů produkuje různé druhy a každý je pojmenován podle způsobu  zpracování. Válcovaná sencha ve tvaru jehly se zpracovává v Shizuoce a oblasti Yame ve Fukuoce.  V jiných oblastech, jako je Kyushu, se zpracovávají spíše listy do tvaru čárky.  V Japonsku existují různé metody pěstování zeleného čaje. Sencha pochází z otevřených polí , která dostávají plné sluneční světlo.  Liší se od ostatních druhů čajů, jako např. Gyokura, které rostou se sníženým slunečním zářením (oiishita en). Barva a kvalita čaje Sencha se liší v závislosti  na jejím původu  a také na způsobu zpracování . Pozdní sběry Sencha mají silnější chuť. První sklizeň Sencha je k dispozici již od dubna v jižním Japonsku (prefektura Kagoshima) a je známá svým vysokým obsahem vitamínů a sladkou chutí. Jak je u zeleného čaje obvyklé, Sencha se zalije 60 °C až 80 °C horkou vodou a nechá se jednu až dvě minuty louhovat.

 

Shincha (japonsky新茶, nový čaj) je předsklizeň roku.  Jedná se o nejmladší a nejkvalitnější čajové lístky,  které jsou většinou vyráběny pro  speciální limitované edice nejlepších japonských čajů.  Klasická Shincha jsou zastíněné čaje  Gyokuro, Kabusecha  a nebo nezastíněná Sencha.  Obecná doba sklizně pro Shincha je obvykle na konci dubna, tradiční sběr Shincha začíná 88. noc (hachijuu-hachi-ya) po začátku jara a odpovídá tedy 2. až 3. květnu. Shincha se vyznačuje svou lehkou, svěží a sladkou chutí.

 

Tamaryokucha (japonsky玉緑茶) se skládá ze slov tama = drahý kámen, ryoku = zelený a cha = čaj. Tamryokucha se často vyskytuje pod názvem Guricha (Guri = kudrnatý, kudrnatý). "Kudrnaté, nařasené" listy se více podobají čínskému zelenému čaji než japonskému kde jsou  typicky podlouhlé listy.  Tamaryokucha získává svůj japonský charakter z intenzivně travnaté chuti, která většinou připomíná lesní plody nebo mandle. Vzhledem k tomu, že Tamaryokucha obsahuje jen velmi málo tříslovin a hořkých látek, je tento čaj ideální pro začátečníky ve světě japonského zeleného čaje. Pro svou vysokou kvalitu je dobře přijímán i skutečnými fajnšmekry. Na rozdíl od senchy se tamaryokucha před sušením neroluje jako jehla, čajové lístky jsou ponechány v původní podobě a jsou mírně svinuté.

Zpět do obchodu