Historie čaje

ČAJ , CHA , чай , ÇAY , CHAY, SHAY, TE, TEE,  THÉ, TEA, …..

 

Poděkování císařskému cenzoru Mengovi za jeho dar čerstvě nasbíraného čaje.

První šálek hebce zvlažil hrdlo a rty. Druhý zahnal veškerou samotu, třetí vyhnal mlhu z hlavy mojí,  nabrousil inspiraci ze všech přečtených knih. Po čtvrtém jsem se zlehka orosil potem, který skrz póry odplavil těžkosti žití. Pátý šálek očistil každý atom mého bytí. Po šestém stal jsem se jedním z Nesmrtelných. Sedmí je poslední který ještě mohu vypít, Z mého podpaží vychází jemný vánek.

( citace Ludvík Kundera – piju čaj)

Historie čaje

Historie čaje sahá do doby starého letopočtu a má své kořeny v kolébce čajové kultury v Číně. Není známo  kdy přesně  byl čaj poprvé použit jako nápoj a jak bylo objeveno , že čajové lístky mohou být různě zpracovány a použity k přípravě nápoje. Nejstarší zmínka o čaji je uvedena v čínském slovníku z roku 350n.l.  Podle nejnovějších objevů se uvádí za pravlast  čajovníku  Barma odkud byl čaj rozšířen do Číny a Indie. Číňané připisují objevení čaje legendárnímu císaři Šen – nungovi, zvaném „Božský vladař“, který panoval  v době 2377 až 2697 př. n.l.  První zmínka o vývozu čajovníku z Číny je z doby 620 až 698 n.l., kdy byl čajovník dovezen do Tibetu, kde se velmi dobře ujal a čaj se stal v této zemi národním nápojem.

Z botanického hlediska je čaj řazen do rodu Camellia –kamélie. Toto pojmenování bylo uděleno na počest významného brněnského rodáka – misionáře, mnicha, botanika, lékárníka  J.J Kamela,  který působil a botanizoval v letech 1695 – 1706  na Filipínách, kde také zesnul.

Koncem 19.století potvrzuje původní název pro druh čajovníku čínského Camellia Sinensis L.O.Kuntze . Tak je opětovně připomenuta a potvrzena pocta Jiřímu Josefu Kamelovi (Georg Joseph Camel) , udělená C.Linnem,  za jeho rozsáhlou badatelskou práci.

 

Všeobecně známé označení  čaj  pochází z výslovnosti čínského 茶 – čcha v mandarínském a kantonském dialektu.  V dialektu min významného přístavu Sia-men , čteme  te ,  odtud pochází označení holandskými či anglickými obchodníky s čajem , tee a  tea.

Jakožto  kulturní nápoj je připravovaný obvykle louhováním lístků rostliny čajovníku v horké vodě..

 Označení čaj se běžně užívá i pro jiné nálevy a výluhy různých částí  rostlin či plodů , například  u tzv. bylinného  nebo ovocného čaje. Jako zástupce této skupiny můžeme  uvést  čaj Mátový nebo Šípkový. 

Čajovník jako takový  je stálezelená rostlina různého vzrůstu  s listy podlouhlého tvaru na krátkých stoncích. Kvete bílými květy jež jsou podobny  květům třešní s plody podobnými velikostí lískovému ořechu, ve skutečnosti to jsou však dřevnaté trojpouzdré tobolky se třemi hnědými semeny.

Čaje z vysokohorských oblastí chutnají jinak než čaje z nížin.  Z botanického hlediska existuje několik hlavních skupin této rostliny nazývaných „jat“ (džát). Liší se od sebe např. výškou  do jaké keře dorůstají, místem, kde jsou pěstovány, odolností vůči teplotám a v neposlední řadě také vzhledem a kvalitou samotných lístků, která je ve velké míře ovlivněna rozdílným chemickým složením podloží na kterém vyrůstají.
 

   Čínský kultivar  - tvoří velkou měrou keřovité rostliny s drobnějšími lístky. Divoce  rostoucí   stromy  Ta ye  však mohou dosahovat i výšky mezi 5 – 15m.  Daří se mu ve vyšších subtropických oblastech s mírným klimatem. 

   Assamský kultivar  - dorůstá do výšky 20 – 30 m, listy má  dlouhé  zhruba 3–25 cm a široké 1–10 cm. Charakteristické je silné žebrování a jemné bílé chloupky na spodní straně listu, to je nejlépe viditelné na tzv. tipsech což jsou ještě nerozvinuté pupeny listů.

  Indočínský (kambodžský) kultivar -  dorůstá do výšky 5m, listy mají načervenalou až červenou barvu a jsou kolem 8cm dlouhé, pěstuje se především na Sri Lance.,

 

Čajové lístky se většinou sbírají několikrát do roka, v některých oblastech prakticky celý rok. Lístky se sbírají podle takzvaných sběrových formulí, které určují, kterou část výhonku uštípnout. Obvykle jsou cennější mladší menší lístky u špičky výhonku a pupen.  Na plantážích jsou keře udržovány ve výšce kolem jednoho metru. Umožňuje to pohodlnější sběr čajových lístků a zvyšuje úrodu.  Nejlépe se mu daří v monzunovém klimatu v subtropickém a tropickém pásu, roste na kyselých půdách, od hladiny moře až po nadmořské výšky kolem 2500m.                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                              

Prapůvodně  rostl čajovník  v jihovýchodní Asii, nejrozšířenější byl při hranicích Číny a Indie odkud byl rozšířen i do dalších částí světa. Mezi nejznámější země pěstující čaj patří Čína, Indie, Srí lanka, Tchajwan, Vietnam,  Japonsko, Indonésie- ostrov Jáva a Sumatra, Papua –Nová Guinea, Nepál, Austrálie, Argentina, Afrika a v neposlední řadě i  několik míst v Evropě, zejména  Gruzie, Turecko a Azorské ostrovy.  

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení